Že víra jako víra?
Že víra jako víra? Střep jako drahokam?
Tma jako zářné světlo a pravda jako klam?
Že cesta stejně jistá, ať kdo si velebí
buď bludičky jen bařin, neb slunce na nebi?
Že víra jako víra? Bůh jako modly prach?
Hřích smířený a pokoj, neb věčný v srdci strach?
Že stejnou čest a cenu má Řím neb Písma hlas,
řeč lidských hierarchů neb KristůKristův věrný vzkaz?
80
Tak na Golgatě s lotry byl bludař popraven?
A apoštolstvo mřelo jen pro nicotný sen?
Tak bojovníci Boží a víry rekové
jen za stín bojovali a cetky jalové?
Ó pryč s tím bídným slovem! Vždyť jest to jenom štít,
jímž nevěrnost a nevděk a chabost chce se krýt.
Kde úcta k pravdě žije, tam heslo bezcitné,
že víra jako víra, se s hněvem odmítne.
Ač nekaceřujeme věr druhých bratří svých,
ač Boží jiskry ctíme i ve tmách pohanských,
přec nade všecko drahé nám Evanjelium jest,
náš staroslavný prapor, ten vztýčen chceme nést!
Ten k triumfu a slávě již miliony ved,
že jako skála stáli i v bouři hrůz a běd.
Ten nesmíme my zradit! On v štěstí v neštěstí,
on k vítězství i hrobem nám dráhu proklestí!
81