Konfirmační mládeži.
Když v světě tomto tklivá, vážná chvíle
tu ovane kde zbožnou rodinu,
že musí tato svoje dítky milé
snad vysílati v dálnou cizinu,
tu rodičův a přátel všecky city,
tu věrné jejich lásky plápol skrytý –
on vyšlehne rád v té modlitby plam:
Ó miláčci naši, Bůh požehnej vám!
A, dítky drahé, tak i nám jest nyní.
Vy nejdete sic v dalný cizýcizí kraj,
než, od té hodiny dnes ve svatyni,
již dětství útlého vám končí máj
a v budoucnosť, ať v štěstí nebo v pláči,
se máte bráť co Krista vyznavači;
a proto ten den dnes, ten sbor zde, ten chrám
vám na cestu volá: Bůh požehnej vám!
62
Ti vaši otcové k vám věrně lnoucí,
již dochovali vás až doposud, –
ty matky, které pro vás v lásce vroucí
tak mnohou nesly starosť, mnohý trud, –
jich oko dojato dnes na vás zírá
a z hloubi srdce prosí jejich víra:
Ó zkvétejte ku cti a radosti nám
a v blahu i v žalu Bůh požehnej vám!
Ti přátelé, již vás co nemluvňátka
kdys nesli ke křtu v síňce svatyně, –
ty školy, jež jak starostlivá matka
vás odchovať chtí nebes otčině, –
ba, každý, kdož to věrně s vámi míní,
on přeje, prosí tu dnes ve svatyni:
Pouť vážná již nastává, konec je hrám,
ó poutníci mladí, Bůh požehnej vám!
Tak v pohnutí dnes, dcery, syni drazí,
vás obklopuje naší církve sbor
a vzdech svůj za vás, nadějné své mlází,
vysílá k říši Božích věčných hor.
Svým časem klesnou bojovníci staří,
nuž, braňte vy co zápasníci jaří
tu kalicha pravdu, náš drahokam,
a v boji tom svatém Bůh požehnej vám!
63
Tak modlíme se za vás, moji milí,
toť lásky dar pro další život váš;
jsme smrtelní, jsme hříšní, mdlé jen síly
a proto v Boží dáváme vás stráž.
Než, také vy na cíl svůj pamatujte!
Své srdce Pánu dejte! V pravdě stůjte!
Vás nesveď ni Řím ani nevěry klam!
Vy věrni vždy buďte! Bůh požehnej vám!
64