Píseň vyhnanců.

Jan Pelíšek

Píseň vyhnanců.
Ó vlasti, rozchod začíná a bol a žal se množí. Jdem pryč a ty, máť upřímná, lkáš na smrtelném loži. A nelze nám a nelze zpět! Radš všecka muka vytrpět, než zradit pravdu Boží. Jen zatruchli, však nezoufej, ty rozptýlené stádce: v svém Bohu naděj smělou měj, On dosud světa vládce! 23 Ač zle svůj lid teď potírá, On brány Čech zas zotvírá a vrátí syny matce. A nevrátíš-li, Bože náš, a v cizině-li zhynem, my, nechať smrt neb život dáš, se přec jen k Tobě vinem. My víme, z labyrintů všech jdem k lepší vlasti na oddech a tam si odpočinem.

Kniha V husitských stopách (1902)
Autor Jan Pelíšek