V NEMOCI.

Adolf Červinka

V NEMOCI.
Se stromu života padají květy, žádná je ruka nesbírá, brána se přede mnou v tajemné světy pomalu v dálkách otvírá... Potulné lásky! Já pro vás žil pouze, kolik však lásek, tolik ztrát, v srdci, jež chvělo se v tuše a touze, neztišil nikdo lásky hlad! Daleká cesta a polibků málo, asfodel rozkvet v ústrety, říše snů, o které vždy se mi zdálo, přijmi mne v kraj svůj zakletý! 38