PŮLNOČNÍ VĚTRY.

Adolf Červinka

PŮLNOČNÍ VĚTRY.
Půlnoční větry bijí zas s přívaly deště do oken, vzpomínek dávných mrtvý hlas jak by se lámal větrů v sten... Jako by celá minulost hnala se ke mně naposled, okny se díval bledý host, jehož už na vždy umlk’ ret, jak by mně líčil mládí sen, sluneční volal z hrobu svit, z pohárů lásky, dané v plen, v hodinách pozdních přišel pít... Na vždycky s bohem! Jiný kraj svítá dnes na mém obzoru, z něho má rozkvést nový ráj, celý les bílých praporů! Hnízdo mé láskou vystláno, milenka sladká čeká již, čelo jí bude zlíbáno, noci až závoj klesne níž... [9]

Kniha Tanec bludiček (1909)
Autor Adolf Červinka