OBRAZ.

Adolf Červinka

Říjnové večery hlásí se tiše, smutek jich v duši mou padá, slunce už odešlo v daleké říše, v samotách utichla lada. Pasačky u ohně zpívají ještě, za tmy se vracejí domů, pomalu šelestí krůpěje deště v aleji tesknících stromů...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

47. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXVII. Je smutný večer, tesklivý – (Karel Babánek)
  2. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  3. MŽIVÝ DEN. (Karel Červinka)
  4. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  5. NÁVRAT. (František Taufer)
  6. NA KONCI MĚSTA (Antonín Sova)
  7. Krásný večer. (Alois Škampa)
  8. DOMOV (Božena Benešová)
  9. PROCHÁZKOU. (Adolf Brabec)
  10. JITRO. (Karel Červinka)