PONTEBBA.
Prejzové střechy vesele svítí,
v albergu sedím u vína,
z Chianti šťávu dobře je píti,
italská zem tu začíná.
Parucchieri záclonou žlutou
skrývají krveprolití,
také znám jejich zábavu krutou,
dal jsem se u nich holiti!
Chianti svítí, Chianti hoří,
sklepník ho oknem nosí sem,
země se točí, země se boří,
cizím že jsem tu občanem...
Hostinský dumá, jak by mě natáh’,
až budu měnit dvoulíry,
drabanty malé, kluky mám v patách,
krejcary berou bez míry.
Italská vláda měla by špehům
založit vinnou nadaci,
málo kdo odtud k rakouským břehům
střízliv se večer navrací.
S mlhami v hlavě těžko se dají
pevnostní plány okreslit,
přímky se oku křivými zdají,
za jednu věž jsou čtyři zřít!
64