Den padá, večer jde a noc.

František Taufer

Den plný něhy padá v zapomenutí, když večer jde, jak žena přicházívá se slibem darů všech v jediném ruky pohnutí. Jde večer, srdce podmaní, rty donutí, i luně říkat slova bláznivá a slova lichotivá. Jde večer, rosa hraje duhami, kde kroky zastaví. Je sladko chutnat’ kouzlo tichých jeho snění, to kouzlo zákeřné, jež slabé žalem otráví. Toť vůně růží povadlých, jež příštích jar jsou pozdravy. A bouře těchto jar nám věstí srdce hořícího chvění. Po splavu času šíleně tak letí chvíle za chvílí. Jde noc již potichu, a všechny choré probudila. A bdící v práci horečné si chvatně popílí. Neb ví, že chvíle nezachycené tu ani nebyly, a chce je proto zakleti do krásy svého díla. A branou v žití nové je mu každé chvíle skon, v padání vteřin mře a zas’ se nítí touha: ať v novém zabarvení chví se žití skladby každý tón, ať slavnějšímu umírání člověka vždy zvoní zvon, ať jiných na hvězdách mu rozkvete dnů nových řada dlouhá!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

869. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. KAŠTANOVÁ ALEJ V ZÁŘIJOVÉM POLEDNI (Božena Benešová)
  3. JIŽ SE PŘIPOZDÍVÁ (Adolf Brabec)
  4. Sluň se! (Adolf Heyduk)
  5. HODINY. (Karel Babánek)
  6. V NOC TICHOU BEZE SLOV... (František Taufer)
  7. VIII. A přijde den, a růže vonět budou (František Gellner)
  8. NOC ALFREDA DE MUSSET (Viktor Dyk)
  9. NÁLADA PODZIMNÍHO VEČERA. (Josef Rosenzweig-Moir)
  10. VEČER. (Karel Babánek)