VIII. A přijde den, a růže vonět budou

František Gellner

A přijde den, a růže vonět budou těžce a omamně. Nad duší pustou, vyprahlou a chudou zapláče touha mně. A přijde den, a luh se zazelená, zpěv zazní do ticha. A země jako roztoužená žena smyslně zavzdychá. A přijde den, a žár se mladým lidem rozlije po lících. A panny touhou rozrušeným klidem zapláčou v ložnicích. A přijde den, a růže zavonějí... – – Pověz mi, srdce mé, v kterou poušť světa se svou beznadějí se smutni skryjeme?

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1132. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. U NÁS V POLÍCH... (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. Duma listopadová V. (Adolf Heyduk)
  5. POUŠŤ. (Josef Rosenzweig-Moir)
  6. TY RUDÉ RŮŽE (Růžena Jesenská)
  7. MELANCHOLIK. (Otakar Auředníček)
  8. Sluň se! (Adolf Heyduk)
  9. Šestnáct let. (Augustin Eugen Mužík)
  10. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)