Roklinami a propastmi se tma již rozestřela(Na)
divoký vítr na haluze symfonii hrál(Na)
se stromů hnízda padala a ptákům odumřela(Na)
milostná píseň noci na rtech Orkán sílil zrál(Na)
Větve se k zemi skláněly ve tvář mne bičovaly(Na)
potůčky krve zpěněné mou zabarvily skráň(Na)
na těžké ztrmácené nohy kořeny se ovíjely(Na)
přízraky mrtvých na mne se všech dorážely stran(Na)
V duši mi přízvukem tvrdým cizí hlasy zakřičely(Na)
o cestách zakázaných přísnou výstrahu(Na)
o smělcích jichž výpravy se zakončily rozbitými čely(Na)
a o tůních jež zrádnou kují nástrahu(Na)
A tma jež neproniknutelná byla(Na)
zdála se smát jak ironie zbytečného bloudění(Na)
Však tichá modlitba mi síly v tělo vlila(Na)
a konce lesa brzy dostihnul jsem v zardění(Na)
Divoká bouře v taktech posledních se ještě rozzuřila(Na)
a zanikla jak píseň unavených ženců v parnu žní(Na)
V daleku hodina pozdní temně udeřila(Na)
a ze dna údolí mi pokynula světla nádražní(Na)
Temnotou noční zíraje k nim udiven jsem stanul(Na)
neb nikdy před tím nesvítila podivně jak dnes(Na)
Dech noci vlažný ke mně přes údolí vanul(Na)
a slova neslýchaná s sebou od nádraží nes(Na)
Záříme zlatem hvězd(Na)
červeným zeleným žlutým(Na)
chráníme věrně vjezd(Na)
rytířům železem krytým(Na)
Slyšte náš tichý zpěv(Na)
radování a plesu(Na)
o štěstí v srdci děv(Na)
s milenci jež jdou k lesu(Na)
V hodinách dlouhého čekání za noci chladné a tmavé(Na)
milence jež dole toužebně přechází(Na)
soustrastně kynu(Na)
a ženě ve vetché pleně s temnýma vyplakanýma očima(Na)
s vyšeptalýma rtoma a vysílenými údy(Na)
tmy náhle rozzářím(Na)
by čekaného uviděla tam(Na)
a radovala se(Na)
k dětem plačícím stojícím bázlivě(Na)
a chvějícím se zimou čekáním a hladem(Na)
pošlu své paprsky(Na)
by sladké slzy se tváří jim setřely(Na)
a v úsměv rty by zladily(Na)
na uvítanou otci unavenému(Na)
jenž v mozolných jim dlaních chleba přináší(Na)
Slyšte náš tichý zpěv(Na)
bolesti kruté a žalu(Na)
o puklém srdci děv(Na)
na železničním valu(Na)
Čekání marné zvěstuji mrznoucím dívkám(Na)
o marné touze praví jim můj lesk(Na)
a o nevěrných milencích mé blikání(Na)
Ubohé ženě udýchané nemohu dát útěchy(Na)
a říci jí že neštěstí jež čeká zákeřně(Na)
na vlak se vrhlo u starého mostu(Na)
a pohřbilo jej ve vlnách(Na)
A dětem marných slzí nesetru(Na)
Co bolí je ať dobolí(Na)
a slzy své ať do dna vypláčou(Na)
by pro život jim zbyly jenom úsměvy(Na)
buď resignace pýchy nebo pohrdání(Na)
Ať jenom dále trpělivě čekají(Na)
na otce který žádné mzdy dnes nedostal(Na)
Hlad křičí z útrob jim(Na)
a tělíčky jim křečovitě trhá(Na)
Ať zvykají si na něj(Na)
by mohly někdy v sebezapření(Na)
minouti klidně odhozenou kost(Na)
se stolů mocných této planety(Na)
Co bolí je ať dobolí(Na)
své slzy jen ať do dna vypláčou(Na)
Slyšte náš tichý zpěv(Na)
bolesti kruté a žalu(Na)
o puklém srdci děv(Na)
na železničním valu(Na)
O krocích hustou tmou(Na)
jež spěly v náruč smrti(Na)
o snech jež prsy dmou(Na)
o kolech která drtí(Na)
Za nocí divokých s burácející vichřicí(Na)
a s ozvěnami hromu ve skalách(Na)
kdy bolest zuří v nitru člověka(Na)
a život těžkou rukou dopadá(Na)
na jeho zakřivená záda(Na)
a sestry moje slábnou ve strachu(Na)
nejmocněji se rozzářím(Na)
a do tmy vrhám blesky na vše strany(Na)
neb slyším(Na)
steny hluboké(Na)
tak tiché(Na)
bolestné(Na)
a zoufalé(Na)
toho jenž kráčí na smrt(Na)
A soucitně mu vystelu(Na)
paprsky svými cestu(Na)
by lože své si našel bezpečně(Na)
a v klidu na něm spočinul(Na)
Tím končí dílo mé(Na)
Východ se rděl však lidé ještě spali(Na)
když zaroseným luhem k domovu jsem spěl(Na)
V dědinách kohouti již sborem kokrhali(Na)
Duší mi podivný zpěv všech tří světel zněl(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
15 |
| Celkem veršů: |
104 |
| Neurčeno: |
104
(100 %)
|