KVĚTEN.

František Taufer

KVĚTEN.
Ta vůně jarních, silných šťáv a rozorané půdy ve vzduchu zatřásla se s ptactva jásáním a zpěvy, a slunce v žáru zobjímalo země matky údy a rozházelo v luhy žlutě, karmíny a sněhy. Vše bylo čistější: vzduch, nebe, písně, květy, voda, a na všem ležel nevinnosti jas a posvátnosti pel, orchestr barev v slunci hořel, neslyšitelná óda, a všechno chvělo se: list, pták a člověk, v zemi probuzený kel. Mlhavý obzor zjasněn. Nová v dálce města své kathedrály k nebi týčila a dříve v krvi zajat, duch, osvobozen silou Neznámého gesta, k volnému letu křídla rozepial za zpěvu najad. 51

Kniha Květy (1908)
Autor František Taufer