ŽIVÉ.

František Taufer

ŽIVÉ.
Dokud jsi živa, pamatuj, z bohatství každé chvíle píti, leč do dna nepij pohár svůj nad smrtí chceš-li zvítěziti. Čas, elegií zanotit, až zhořkne náplň tvojích vděků. Mít nechceš bez bouře snad klid, selanku bez vzruchu a leku? Ať plným žárem rozkveteš alespoň s květy posledními, když jaru nevěříš, v němž jdeš pokryta lístky sněhovými. Cesty tvé, z nichž se vítr zdvih’, se zamodrají čekankami. Ovoce zrudne na větvích a z větví zazpívá kdos známý. Syn země ruku podá ti. DovolDovol, ať vaše rty se spojí v pocelu dlouhém, v závrati, jež na věky tě znepokojí. 15

Kniha Kruh (1909)
Autor František Taufer