O prvním květu růžovém.

Augusta Vojtěch Nevšímal

O prvním květu růžovém.
Rozvál se teplý jara dech a vešel slavně do sadů, na větvích poupat tisíce – to právních jara dokladů. Pod lístkem poupě růžové sen sladký večer dřímalo, a z rána vnadů kol a kol, že slunce je tak zlíbalo. 50 A šumí hájem listů šept: „Aj, růže sňala záclonu!“ Všecky se kvítka pozvedly, své králce vzdávat poklonu. Zbudil se párek motýlů, to lehké zboží v přírodě, křidýlka jako z „Bazaru“ a roucho vždycky po modě. K motýlům ihned v závisti se můra černá přitasí: „Ta růže, páni motýli, mou dříve žízeň uhasí!“ Boj tuhý brzy konec vzal, motýlů, můry na radost: „Strpení, páni,“ růže dí, „mám pro vás všecky medu dost!“ 51

Kniha Trojlístek (1876)
Autor August Vojtěch Nevšímal