MOŘSKÉ OKO.

František Kyselý

Být mořským okem v závratné výši, kde Tater obři svobodně dýší, kde před pádem křídla jen jista – to oko jest víra má čistá. V hor oko víchor v zlobném běse cest nízkých prachu nedonese ni bláta kalné přívaly – mé víry život nezkalí. Jak titáni nad zášti plemenné stvůru pnou velebné Tatry leb kamennou vzhůru a nad pychem cizích, jenž děti jim bije, jich průhledné oko zář nebeskou pije – mé touhy jak Tatry se výší z tmy modlářství k osvěty říši a nad bídy rmutem s jich vrcholů zírá v tvář Boží má křišťálná, hluboká víra.

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

118. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na Obrázku. (Rudolf Pokorný)
  2. None (Rudolf Pokorný)
  3. Na hradové skále. (Rudolf Pokorný)
  4. SLOVENSKU. (Adolf Heyduk)
  5. ZA JAZYK. (J. B. Polom)
  6. U PRAMENE. (Eliška Krásnohorská)
  7. 129. Jako smutně lesní holub upí (Jan Kollár)
  8. LÍPA. (František Odvalil)
  9. Dcerám Tater. (Eliška Krásnohorská)
  10. TATRY. (Adolf Heyduk)