129. Jako smutně lesní holub upí

Jan Kollár

Jako smutně lesní holub upí(T5f) Po širokých vůkol dolinách(T5m) Když ho skrytý v nebe modřinách(T5m) Jestřáb chvatem družky věrné zloupí(T5f) Na vrch dubu nejvyššího vstoupí(T5f) Volá při rozsedlých skalinách(T5m) K hnízdu letí an ho v křovinách(T5m) K větší strasti zmámil ohlas tupý(T5f) Tak já rovně opuštěný kvílím(T5f) Od Dunaje k pouštěm rozmařilým(T5f) Odtud běžím lkáti ku Tatrám(T5m) Ale darmo ztrátu vypátrám(T5m) Ba žel množím hlasům uče hlucho(T5f) A pak vlastní kárám zrak a ucho(T5f)

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

192. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Rudolf Pokorný)
  2. V HORSKÉ VÍSCE. (Eliška Krásnohorská)
  3. NA PÍSKU. (J. B. Polom)
  4. PAMÁTCE odhalení praporu Sokola třebíčského v den 17. července 1887 (Otokar Březina)
  5. XI. (Rudolf Pokorný)
  6. Volání do hor. (Jan Evangelista Nečas)
  7. RADHOŠTSKÁ DUMA.*) (Svatopluk Čech)
  8. XVIII. (Rudolf Pokorný)
  9. V žaláři Jánošíkově. (Rudolf Pokorný)
  10. Vavro Brezula. (Rudolf Pokorný)