129. Jako smutně lesní holub upí

Jan Kollár

Jako smutně lesní holub upí(T5f) Po širokých vůkol dolinách(T5m) Když ho skrytý v nebe modřinách(T5m) Jestřáb chvatem družky věrné zloupí(T5f) Na vrch dubu nejvyššího vstoupí(T5f) Volá při rozsedlých skalinách(T5m) K hnízdu letí an ho v křovinách(T5m) K větší strasti zmámil ohlas tupý(T5f) Tak já rovně opuštěný kvílím(T5f) Od Dunaje k pouštěm rozmařilým(T5f) Odtud běžím lkáti ku Tatrám(T5m) Ale darmo ztrátu vypátrám(T5m) Ba žel množím hlasům uče hlucho(T5f) A pak vlastní kárám zrak a ucho(T5f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	14
Trochej:	14 (100 %)