PŘÁTELSTVÍ.

František Kyselý

PŘÁTELSTVÍ.
V dar vítaný mi nesouc růže svíží kdys něžné přátelství se ke mně bralo – Zvad’ vonný květ, jejž v podzimek můj tkalo, a tichý bol mě sklíčil trapnou tíží. Tu Trpitel mi ožil na svém kříži – dvé rukou od břevna se odervalo a jako lilií pár ke mně vzpjalo a snivý zrak až v duše dno mi shlíží. A z koruny Mu trny padly k zemi. Já rozuměl a chvatně trny těmi hruď rozdrásal si v divé touhy bolu. Jen ještě výkřik šílený to stálo a v rukou srdce krvavé mi vzplálo. To Ježíš vzal – a nyní jdeme spolu. 24

Kniha Akordy (1903)
Autor František Kyselý