LOURDSKÁ KRÁLOVNA.

František Kyselý

Ó Královno spanilá, kde’s koruny své pozbyla? Ach, světské pýchy bujná zlost s hlavy strhla její skvost!“ A dvé Tvých nohou zářících proč netkví v zlatých střevících? By z půdy jejich bělostné kvést mohly růže přeskvostné.“ A nač ty růže rajských vnad? Ty duším sypu do zahrad.“ A proč je duším sypeš v dar? By zachvátil je rajský žár.“ A když ten žár je zachvátí? – Svět korunu mi navrátí.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

588. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V. Že’s svadlý čas květy ozdobila, Ty to víš, (Václav Šolc)
  2. RŮŽE DUCHOVNÍ. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. NEVĚSTA. (Václav Jaromír Picek)
  4. Dceř pohanská. (Jan Baptista Vladyka)
  5. XLII. Mine den – už se odívá růže, (Vincenc Furch)
  6. ZLATÁ POHÁDKA. (Eliška Krásnohorská)
  7. Alpské růže. (Josef Uhlíř)
  8. Růže a réva. (František Sušil)
  9. 28. Růžoretá, ctnosti-skvělá, (Karel Marie Drahotín Villani)
  10. PRAVDU MLUV. (Václav Jaromír Picek)