V dům Boží Josef s Marií se brali(J5f)
by dítě představili Hospodinu(J5f)
a hrdliček dvé za výkupné dali(J5f)
Cit potěšení v přenejsladším synu(J5f)
jak hřejný žár jak harfy hudba snivá(J5f)
hruď čistou rozvlňoval Mariinu(J5f)
Čas ten si připomněla radostiva(J5f)
kdy do hor k Alžbětě se brala chvatem(J5f)
a slyšela tam blahopřání tklivá(J5f)
Chvil vzpomněla kdy v zanícení svatém(J5f)
kol jeslí klečet pastýřů houf zřela(J5f)
již lásku přinášeli v srdci vzňatém(J5f)
V ty dumy pohroužena přicházela(J5f)
máť blahá k bráně před nádvořím Židů(J5f)
kde hrdliček dvé knězi podat měla(J5f)
Tu vynořil se ze zástupu lidu(J5f)
kmet vznešenosti leskem obetkaný(J5f)
zjev jaký zřídka naskýtá se vidu(J5f)
To Simeon byl spravedlivým zvaný(J5f)
jenž z vůle nejvyšší se dožil času(J5f)
kdy Vykupitel narodil se z panny(J5f)
Ten Ducha svatého jsa dbalý hlasu(J5f)
sem zavítal a poznal Spasitele(J5f)
a na lokty vzal v pokoře a v žasu(J5f)
Zdvih vděčně k nebi oči rozjasnělé(J5f)
jsa hotov pouti pozemské se zříci(J5f)
a jal se Boha velebiti vřele(J5f)
Proud jeho slov byl hymnou slavně znící(J5f)
jíž nad vtělenou spásou světa jásal(J5f)
a rozněcoval matku plesající(J5f)
Než velkým děsem nitro její zdrásal(J5f)
když důrazně jak mužům Božím dáno(J5f)
tu tvrdou věštbu na obrat jí hlásal(J5f)
Hle mnohým syn tvůj na nějž bolně ždáno(J5f)
dán ku pádu i spáse v Israeli(J5f)
a za znak jemuž bude odpíráno(J5f)
A meč k té věštbě dodal zatesknělý(J5f)
meč pronikne i vlastní duši tvoji(J5f)
by mysli srdcí mnohých ozřejměly(J5f)
Máť Boží nepodlehla nepokoji(J5f)
než duchem silným jako v dáli zřela(J5f)
co jí i synu příští doby strojí(J5f)
Jdou do světa i syn i matka bdělá(J5f)
Jak slunce svítí syn a jeho světlo(J5f)
dav lačných pravdy zaujímá zcela(J5f)
Vše zaniká co teskné duše hnětlo(J5f)
z tmy bludu vycházejí v nové žití(J5f)
by blaho marně hledané jim zkvetlo(J5f)
Než mnozí pýchy zlata nikdy syti(J5f)
pěst pádnou pozdvihují na Ježíše(J5f)
a lží jej usilují pošpiniti(J5f)
Ti koukol sejí po Kristově líše(J5f)
Je Kristus klamač jejich odpor hřímá(J5f)
zvěst jeho bláznovstvím a falší dýše(J5f)
V tom zloby moři jež se strašně zdýmá(J5f)
král Kristus tiše vládne zeměkruhu(J5f)
a nad svou říší chrannou ruku třímá(J5f)
Je blažen komu klene míru duhu(J5f)
kdo srdce jeho volí za svou metu(J5f)
a trvá v řadě jeho věrných sluhů(J5f)
Než vítězství a nové říše vzkvětu(J5f)
jen strastmi jakých nikde v zemském dolu(J5f)
jest Pánu dosáhnouti v lásky vznětu(J5f)
Hle kříž se tyčí hory na vrcholu(J5f)
je přibit na něm její syn Bůh věčný(J5f)
a vedle stojíc ona trpí spolu(J5f)
Meč jedem napuštěný břitký sečný(J5f)
jí hrudí vniká v nitra úkryt blahý(J5f)
a bol jí způsobuje nekonečný(J5f)
Kol rojiti se vidí zlobné vrahy(J5f)
ti surově se ušklebují na ni(J5f)
co skonává syn krvavý a nahý(J5f)
Než hledy milými jak úsvit raní(J5f)
jí mnozí projevují soucit vřelý(J5f)
a toužně k synu pozdvíhají dlaní(J5f)
V to vidění jí paprsek pad skvělý(J5f)
Muk Páně krutost i smrt jeho bolna(J5f)
je meč jejž zvěstil jí kmet zatesknělý(J5f)
Chceť Bůh by k utrpení byla volna(J5f)
by s trýzní synovou i smrtí spasnou(J5f)
též její trpká bolest byla spolna(J5f)
Úst němé škleby s potup vřavou hlasnou(J5f)
jež srdce synovo kdy rozechvějí(J5f)
též její nitro vzruší měrou žasnou(J5f)
Všech ran jež metly trny hřeby zdějí(J5f)
co nejkrutěji Ježíšově pleti(J5f)
bol hrozný rozerve i duši její(J5f)
Meč těžký shlédla nad sebou se chvěti(J5f)
jenž tušiti jí dával trapné muky(J5f)
Bůh Otec vládl jeho rukovětí(J5f)
Hlas tázal se jí tajný temnozvuký(J5f)
Chceš s Kristem vydati se lidské zlobě(J5f)
vzít zavděk mečem bolestí z mé ruky(J5f)
I řekla vychvátivši kmetu robě(J5f)
a vysoko je hledíc pozdvihnouti(J5f)
Mne s dítkem Pane vezmi v žertvu sobě(J5f)
Meč bolestí jejž ráčil jsi mi skouti(J5f)
v mou hruď co nejhloub vetknouti si popil(J5f)
ať muka synova se na mne shroutí(J5f)
A Pán meč břitký do srdce jí vtopil(J5f)