Žebrák.

František Kyselý

Jan Haukap něžně o chudinu dbal, když na Strahově opatem se stal. A pro almužen hojná vydání svých bratří zavdy zaslech’ žehrání. Než nedbal toho; v lásce k chudým rost’ a z almužen si klenul k nebi most. „Jak snadno,“ říkal, „v ubožáků kruh můž’ nečekán se vmísiti sám Bůh!“ A jednou žebráků když hostil dav, z nich jeden nápadný měl vzhled i mrav. Tak důstojně si vedl za stolem, že podiv, úctu budil kolkolem. A jeho zrak, ač vlídný, snivý byl, jak pronikavý šíp se v duši ryl. „Kdo jsi?“ ptát opat kolikrát se chtěl, leč zaražen vždy před ním oněměl. Když nasyceni hosté veškeří, Jan opat zvědav stanul u dveří. „Své jméno cizinec mi poví snad, až ze síně se bude ubírat.“ Než sotva přiblížil se chuďas ten, byl náhle bílým světlem obestřen. Bok odhalený jizvou se mu rděl, a jízvy na rukou i nohou měl. Tu v sladkou závrať padal opat Jan a vzjásal jen: „Můj Bůh, můj milý Pán!“

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

509. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TAKÉ LEGENDA.) (Karel Dostál-Lutinov)
  2. U STOLU PÁNĚ. (František Kyselý)
  3. Jak mnich, jenž celý život dlouhý, chudý, (Jaroslav Vrchlický)
  4. KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  5. Pod bílou třásní chleba zastíněný, (Xaver Dvořák)
  6. BOŽSKÉMU SRDCI! (Xaver Dvořák)
  7. Amen ve skalách. (Václav Antonín Crha)
  8. SMÍR. (Josef Václav Sládek)
  9. Radosť na nebi. (Josef Flekáček)
  10. Křížová cesta. (Vilém Ambrož)