Holubice.

František Kyselý

Noc byla sladká vánoční a chrám byl plný věřících; mši půlnoční pěl mladý kněz, jenž na duši měl černý hřích. Když proměněnou hostii a po ní svatou pozdvih’ krev, tu na oltáři s úžasem shléd’ holubice bílé zjev. Ta vypila krev z kalichu a tělo Páně chytla v zob, a než svou mysl sebral kněz, již dávno znikla beze stop. Kněz obřad svatý konal dál a tušil, že to Boží trest, a teskně, temně, nesměle vzpěl posléz Ite missa est. Mši druhou sloužil za jitra a velikou se bázní třás’ a holubice svatou krev i hostii mu vzala zas. Mši třetí hodu Božího když konal v hrozném napětí, krev s hostií mu odnesla ta holubice po třetí. Byl zdrcen kněz a k sobě děl: „Hřích spravedlivě trestá Pán; snad nikdy hoden nebudu, by v pokrm rajský byl mi dán.“ Než srdce nabyv k opatu šel v starobylý monastýr a nitro své mu odhalil, by zjednal duši sladký mír. Dav rozhřešení opat řek’: „Jsi zbaven hříchu břemene; ó, bedlivě si nyní hleď své duše nad sníh zbělené! Svou utuž víru, naději a v lásce Pánu znova stůj a za tu trojí marnou mši co nejdřív novou obětuj!“ Jak tichým deštěm zprahlý květ tím vlídným slovem osvěžen kněz uposlech’ a v nadšení mši obětoval druhý den. Když pozdvih’ svaté způsoby, v nichž tajemně Pán milý skryt, jak na hod Boží v trojí mši již holubice nezahlíd’. Než v okamžiku blahostném, kdy přijat svého Pána měl, zas na oltáři kmitla se jak napadlého sněhu běl. Tři hostie mu vrátila v hod Boží ve mších odňaté a v kalich vlila z hrdélka tři doušky krve přesvaté. I přijal blahem rozechvěn kněz tělo Páně, svatou krev a pevně věřil, nadobro že usmířen jest Boží hněv. A zas byl svůj a duchem rost’ a viděl nové štěstí kvést a vděčně, vroucně, slavnostně vzpěl posléz Ite missa est.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

281. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LEGENDA VELKOPÁTEČNÍ. (Sigismund Bouška)
  2. Pod obraz Liškův: „Kristus se modlí na hoře olivetské.“ (Antonín Bulant)
  3. XXVIII. Ve klášteře u svatého Jiří (František Jaroslav Kamenický)
  4. SETKÁNÍ. (František Kvapil)
  5. KRISTUS. (Xaver Dvořák)
  6. JITŘENKA. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Vlaštovice. (František Kyselý)
  8. VEČER PŘED BOŽÍM TĚLEM. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. NAD HROBEM KRISTA. (Vladimír Houdek)
  10. BALLADA (Růžena Jesenská)