VÍLY.

František Soldan

VÍLY.
Viděl jsem víly na březích se mýt. Na mokrých tělech blýskal slunce svit a zpěv tam tryskal ze rtů. Hrály si s vodou, nořily se do ní – posud mi v uších jejich hlasy zvoní smích z rozpustilých žertů. Krásou tou zcela potlačen jsem byl. Vím, že jsem marně zcela zabloudil. Ten zpěv, ten měl už cíle. Bylo mi teskno, smutno z toho všeho, život sám sebou je už cosi zlého a teprv v také chvíle. Však ať jsem kam chtěl tělem svým se hnul, vždy duši jsem tam v posled zastihnul v těch místech svého snění; ať věděl jsem, že pohled ten mne raní, přec nohy mne tam nesly bez váhání až dlouho k rozednění. 26

Kniha Faunovy melodie (1907)
Autor František Soldan