PADAJÍCÍ KVĚTY.

František Soldan

PADAJÍCÍ KVĚTY.
Květ stromů všech zas opadává, a já se tolik načekal na provátá jím jitra žhavá! Jej odnáší teď bouře dravá a mne zas život někam dál – Jdu bez oddechu v neurčito – – Zda, neznámá, se sejdem kdes? Vždyť nečekat Tě – (věříš mi to?) mně nebylo by pranic líto, když bych už nyní někde kles. Než tak jdu s poslední svou silousilou, oo, opájím se myšlením na smavou tvář a duši milou....milou... jdu zaprášenou cestou bílou, jdu znaven bílým lupením. 29

Kniha Faunovy melodie (1907)
Autor František Soldan