UTAJENÉ SLZY.

František Soldan

UTAJENÉ SLZY.
Už léta pálí na mé duši. Tak dávno již jsem neplakal – ač když se moje oči smálysmály, jsem v srdci nosil pláč a žal. Ne slzy štěstí. Ty jen zřídka zrak roztoužený zarosí a když – tak mizí zase náhle, jak třpytná vláha za rosy. Oh, moje slzy utajené, jak v podzim vláha jsou jen as – tu slunce pije, země ssaje a přec ji ještě stihne mráz. 45

Kniha Faunovy melodie (1907)
Autor František Soldan