LOUPEŽNÍK

Viktor Dyk

Když loupežníka chytili, tož učili ho lidství: – Už nikdy nesmíš, zbojníku, se dávat na zbojnictví. K nám snadno lze se vetříti, lze snadno krást a loupit. A ty že by ses nestyděl za plot náš hříšně vstoupit? Co vzal jsi jednou, to jsi vzal, ať požehná ti nebe. Leč polepši se konečně, tak prosíme dnes tebe. Tys slabých nikdy nešetřil a bral jsi groše vdovy. Teď změň se, brachu, jiný buď, když celý svět je nový. Ty budeš volný, příteli, my rozvážem’ tvá pouta. Leč nebylo by šlechetné, dál dělat lidožrouta! – Dal pouto sobě rozvázat a zmizel rychle zatím. A úsměv, který na rtech měl, ten říkal: Já se vrátím.

Patří do shluku

michna, šlik, kacířský, cizák, chám, žoldák, bavor, hanuš, zikmund, bavorák

134. báseň z celkových 220

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Valdštýn v Jičíně. (Irma Geisslová)
  2. Štěstí. (Adolf Heyduk)
  3. None (František Chalupa)
  4. „Národ sobě!“ (Heřman Městecký)
  5. O Mladvaňkovi. (Adolf Heyduk)
  6. Zákopníkům přenárodnění. (Adolf Heyduk)
  7. Jsou bez účelu přání vše i snahy (Adolf Heyduk)
  8. ZDENĚK LEV Z ROŽMITÁLA. (Adolf Heyduk)
  9. None (Adolf Heyduk)
  10. XII. Náš národ stal se obětí (Josef Jiří Polabský)