HARFA

Hermor Lilia

Vysoké okno otevřeno v zenit; indigo černé chví se hustotou, je sametově zduchovní mha hvězdná. Živoucně hoří širý Perseus, před ním spanile se vznáší duch panny, štíhlá ploška tenounká rýhované páry slídové, zjev ostrojemných obrysů, citlivou jehlou v prázdno leptaný; nehybně zavlněn je šatu kraj. Stíní Algenib, ten taje za ní, rozlit v sinou vodu blouznivou. Hudba-světlo souhvězdí v ní soustředí své ticho křišťalné, v jemné hlavě, v srdci mátožném, a jí se lomí dál, až na stříbrný vlas harfy v okně opřené. Vychví se dlouhý, strmý tón, jak démantové struny zlomení, jak vášnivý když sníh se promrazí etherným žárem tajné čistoty.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1232. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOC. (Karel Babánek)
  2. SMRÁKÁNÍ. (Hermor Lilia)
  3. OSAMĚNÍ (Hermor Lilia)
  4. VICHR VEČER. (Hermor Lilia)
  5. TAJEMSTVÍ BOLESTI. (Otokar Březina)
  6. II. (Rudolf Pokorný)
  7. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Zpěv jitřní (Rudolf Medek)
  9. PO OSMI LETECH (Hermor Lilia)
  10. SRDCE! (Adolf Racek)