Zpěv jitřní

Rudolf Medek

V propastném bezdnu tmy vhroužena země spí... Vysoko hvězda plá v samotě nezměrné, jediný ryzí skvost, pln zářných tajemství. A z hlubin zamlklých vstříc mlze důvěrné, v ohnivých proudech svých, v něž noří modré chlumce, nad hory daleké planoucí stoupá slunce! V stříbřitý jitra šer svá křídla rozestře pták rudý, perutí jenž zlatou brázdí tmu, jež zardívajíc se v polibcích žhnoucích mře. Dav mladých hrdinů v svém pyšném pozdravu výš’ zvedá meče své vstříc oku krvavému, s údery o štíty zpěv hrdý zpívá jemu: Do srdcí odvážných čerpáme sílu tvou, jež ňadra zmlazuje a proudí v údech všech! Rty, lačné pocelu, zář’ pijí ohnivou, jež tváře zrůmění a provoní náš dech! A čela bělostná hledají tvého jasu, by nezranitelná vstříc spěla bitvy hlasu! Z nás každý touží teď jak hrdý, mocný pták na křídlech vítězných nad širou, tesknou zem’. Nesmrtnou naději, jež stoupá do oblak, jak poklad nesmírný hostíme v srdci svém. Z nás každý touží žhnout’ v polední horké výši své zemi, v pokoře, jež naši píseň slyší. A žhavých vášní tok v paprscích proudivých nám vtéká v chtivé rty jak medoviny žár! Žhne záře světelná ve zracích ohnivých jak božstva mocného zářící vroucí dar! A v srdcích, bijících jak v poplach v zlaté zbroji, květ síly rozkvétá ku pocelu i k boji!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

110. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘED VÝCHODEM SLUNCE. (Karel Boromejský Hájek)
  2. ZÁKOUTÍ MILENCŮ (Hermor Lilia)
  3. MLÁDÍ DOBYVATELE. (Antonín Sova)
  4. HLAS TICHA. (Antonín Klášterský)
  5. Půlnoc bohů (Rudolf Medek)
  6. Píseň tmě. (Růžena Jesenská)
  7. OKOUZLENÝ HVOZD (Alfons Breska)
  8. Ouvertura epopeje. (Jaroslav Vrchlický)
  9. O quam suave! (Xaver Dvořák)
  10. PÍSEŇ O SLUNCI, ZEMI, VODÁCH A TAJEMSTVÍ OHNĚ. (Otokar Březina)