Churavý touhou Člověk vyšel sám(J5m)
když obzory lákaly v nekonečno(J5f)
Dumavě lesy z těžkých vlhkých par(J5m)
bezhlasé modré pozdvihaly hlavy(J5f)
Za obzor věže zvaly v dál a v dál(J5m)
a k mořím obzory jež majestátně spaly(J6f)
a moře v dál až k sněžným horám těm(J5m)
zalitým sluncem krvácejícím(J5m)
Slavíci za vsí rodnou v hájích zpívali(J6m)
nad ornicí jež voněla dne jasem(J5f)
i poslouchaly stromy prostoduché(J5f)
a třásly listím silně dojatým(J5m)
On cítil nově starý smutek ten(J5m)
A plakal sám podivnou radostí(J5m)
že nově cítil starý smutek zas(J5m)
a jinak nežli ti kdož kolem šli(J5m)
Pak jednou západem když v ohni hořely(J6m)
kopce a lesy vody příkrá pohoří(J6m)
zřel zrakem jasnovidných zjevení(J5m)
že jiný život někde slavně začíná(J6m)
Jen trápil se že duši nemožno(J5m)
se odpoutat za vidinami jít(J5m)
Churavěl mezi svými v přístěnku(J5m)
sedící Bída tkala rubáše(J5m)
Severní vichry sosny k chatrčím(J5m)
shýbaly níže naslouchavše nářkům(J5f)
žen mužů dětí v chórech střídavých(J5m)
Tu otec bídný hlodal bídnou kost(J5m)
ornicí vlekl zkornatělé nohy(J5f)
žilnatou rukou chvátil kořeny(J5m)
vymřelých pralesů a za dobytkem(J5f)
své sunul osmahlé a silné tělo(J5f)
A totéž mělo syna zítřkem být(J5m)
Až jednou zas kdy stál jak přikován(J5m)
slib velký ležel na všem tom co viděl(J5f)
on rozhodl se navždy odejít(J5m)
za vším co Duše velkým svátkem je(J5m)
Za rána v rose když ves hořela(J5m)
a kvetly stromy cosi hnulo jím(J5m)
a přinutilo v dálku k horám jít(J5m)
dál dál a výše staré předsudky(J5m)
rozlomit zcela spící kolébky(J5m)
zanechat tichu stařen modlitby(J5m)
odkázat osudu a hořké zklamání(J6m)
zatrpklých dědů nízkým drobným mstám(J5m)
A odešel s tím přáním směle tragickým(J6m)
by jednou urval žhoucí pochodeň(J5m)
a vysoko ji zdvih až kdysi zpět(J5m)
po cestách Dobyvatelů se navrátí(J6m)
až městy dědinami v průvodu(J5m)
potáhne Duší přerod vítězný(J5m)
a z prachu zdvihne ty jež miloval(J5m)