Píseň boru.

Karel Dostál-Lutinov

Tichounko, ticho na kraji lesa, pod borovicí dřímám. S modrého nebe, s oblaků bílých, pálí mě slunce, hojíc mé rány, rány mé duše. Ticho je, tichounko. Slyším i broučka, jenž leze vzhůru po travce klidné u mojí hlavy. I veverka spí. A tu se zdvihá šumění z dálky jak těžký povzdech z hlubiny lesů, vrcholek s vrcholkem vroucně se líbá, tisknou si ruce, šeptají pozdrav, zpívají hymnus, až vlna jejich hovorů šumných rozhlaholí se potopou valnou nad moji hlavou, na kraji lesa – a tu jak zlekána tlumí své hosana, odtéká nazpět, vrací se v dálku, usíná líná – ticho zas – tichounko. Broučka zas slyším. Hluboce cítím, že stromy mluví, rozumějí si, a rád bych jejich tajemnou píseň přelil a vtělil ve mluvu lidskou. Hledám jí smysl, hledám jí slova, hledám jí rytmus, hledám jí rým – až přemožen usnu. Zdá se mi o hochu, který chtěl píšťalkou sonatu zahrát, o andělíčku, který chtěl přelít do důlku moře... Bože jsi velký! Mluvíš k nám sluncem, mluvíš k nám mořem, mluvíš k nám hvězdami, mluvíš k nám větrem, mluvíš k nám šuměním oživlých lesů – my však jsme malí, těžkým snem zmámení, hluší a němí, mrtvoly spící. Vdechni nám život!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1290. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

* * * (Josef Merhaut)
BUĎTE POZDRAVENY! (Rudolf Medek)
ZPĚV VE VÝŠINÁCH. (František Taufer)
ROZHRANÍ. (Antonín Sova)
TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
Lesům. (Emanuel z Čenkova)
Rukojmí (Rudolf Medek)
SAMOTA (Antonín Sova)
Bílá kněžna (Rudolf Medek)
Motiv z Beethovena. (Otokar Březina)