Bílá kněžna

Rudolf Medek

Je ticho v soumraku kdy čisté hvězdy sní(J6m) Vzduch modře stříbřitý se chvěje nad vodami(J6f) V svých těžkých závojích jichž vůně srdce mámí(J6f) jsem vaše v tuto noc bohové úděsní(J6m) Vstříc hvozdům vycházím kde dlíte ztajeni(J6m) ve slujích zářivých kam svítí měsíc bílý(J6f) Jste krásni v hrůze své jež zmdlené srdce sílí(J6f) a touhu ukojí v žíznivém zachvění(J6m) Jste krásni se zraky jež rudou spěží žhnou(J6m) se svitem zeleným jenž chabé děsem raní(J6f) jste krásni něhou svou bohové vod a strání(J6f) dárcové květů všech jichž vzdechy chvějí mnou(J6m) Jen vám se odhalím svou řízu odestru(J6m) a měsíc jediný mi zlíbá ňadra sněžná(J6f) Mé tělo spoutává mne ve vzrušení něžná(J6f) mním v nahé kráse své že bohům v obět mru(J6m) Mne vášní nezraní hled rujný ohnivý(J6m) Jsem chladná jako květ jenž v poupatech svých zmírá(J6f) Mráz ledu miluji kdy zimní řeka širá(J6f) zrcadlí moji tvář jak přelud vášnivý(J6m) Hvězd ticho miluji kdy planou nocí mdlou(J6m) jak zraky dívek mých Měsíce čistou něhu(J6f) chce míti srdce mé v svých kouzlech kterých střehu(J6f) jak zlaté poklady před horoucností zlou(J6m) Chci mocných tajemství poznati svatou zář(J6m) chci zrak mít daleký jenž bleskem v temno vniká(J6f) Své srdce nevinné jež vášní svých se zříká(J6f) chci vyrvat z ňader svých svou chladem zmrazit tvář(J6m) bych kněžnou stala se jež sama vévodí(J6m) kvetoucí zemi své bůh zpola bledá panna(J6f) v nesmrtném mládí svém hvězdami uctívaná(J6f) nad jejímž tajemstvím přečistý měsíc bdí(J6m) V hloub noci zelené vždy sama sotva stín(J6m) bílého těla kdys co srdce soumrak svírá(J6f) a dumné něhy stesk z mých očí v šero zírá(J6f) zřím s truchlým neklidem v doubravin modrý klín(J6m) své země tesknící v niž tajemný žal leh(J6m) jak pod mohylu v hrob vojvoda zrazovaný(J6f) Je smutna země má Můj závoj zlatotkaný(J6f) pak tíží čelo mé ve vln svých přívalech(J6m) Ó žel Sen dětinný zrazuje srdce mé(J6m) Mne děsí samota Žár pýchy v čele hasne(J6f) Mne tíží panenství Lkám dětství moje jasné(J6f) že nenávratně vstříc jde noci bezhvězdné(J6m) Och luzné tělo mé Kdys věku vonný květ(J6m) chladného leknínu a jako měsíc bílý(J6f) tak čisté Prsy mé v nichž nikdy nevznítily(J6f) se prudké žádosti by znaly jimi chvěť(J6m) A rty mé ohnivé z nichž mléčnou vůni ssál(J6m) jen ručej studený Tož buďte pozdraveny(J6f) vy zašlé klenoty Jar úsměv nestřísněný(J6f) bůh jakýs mstivý z úst mi rudých navždy vzal(J6m) A léta pozdního mne vášeň zamrazí(J6m) když jasu vzpomenu jenž dar mé krásy zlatil(J6f) Však oheň tváří mých svou sladkou červeň ztratil(J6f) jak zbledlý úplněk kdy půlnoc přichází(J6m) Oh nikdy nikdy již se nenavrátím k vám(J6m) vy sluje pravdozvěstné v svatých hájích skryté(J6f) Je znakem hlubokým teď v moje čelo vryté(J6f) znamení touhy mé již marně zakrývám(J6m) Mé prsty chvějí se jak květných lístků sníh(J6m) kdy jimi zatřese poledních větrů vání(J6f) Nad srdcem zamlklým se mocný přízrak sklání(J6f) a ústa líbá mi by čerpal vláhy z nich(J6m) Má v zracích modro hor a hloubku jezerní(J6m) jež průsvitná jak led hvězdnými roji svítí(J6f) kdy pyšný vášní žeh se na dně jejím vznítí(J6f) i hořká nenávist kdy vzhoří žárem v ní(J6m) kdy zbíjí vetřelce svým mečem železným(J6m) můj kníže pomštěný jak bůh se k stolci vrací(J6f) národa mého pán jenž vraždou vraždu splácí(J6f) přes ohně stoupá výš k oblakům vítězným(J6m) V hloub noci zelené vždy sama sotva stín(J6m) bílého těla kdys jak srna zádumčivá(J6f) zřím cudná v ňadrech žár co nezkroceně zpívá(J6f) a toužím přes vrcholy stměných doubravin(J6m) stadických skal kde stín se v polích rozložil(J6m) a na občiny pad kde umlkají zpěvy(J6f) bych čela dotkla se v snech vhrouženo jež neví(J6f) o pyšné odvaze s níž sen můj zatoužil(J6m) jej vznésti k ňadrům mým jinocha plachého(J6m) jejž znalo srdce již z dob jarních bílých květů(J6f) Chce kněžna mu se vzdáť a sladkost svojich retů(J6f) jak nápoj posily připravit pro něho(J6m) pro syny knížecí pak zlatá roucha tkát(J6m) Ó rozmnoží můj rod a hrdou krví mojí(J6f) svá srdce naplní kdy ve vítězné zbroji(J6f) pro pyšné jmeno mé se budou v boje brát(J6m)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

381. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Májová. (Růžena Jesenská)
  2. III. Jak divuplná noc, jak velekrásná, (Rudolf Mayer)
  3. Povzdech k měsíci. (Augustin Eugen Mužík)
  4. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  5. NOTTURNO. (Zikmund Winter)
  6. NOC MĚSÍČNÁ... (Kamil Berdych)
  7. BUĎTE POZDRAVENY! (Rudolf Medek)
  8. Písně svatební. (Milan Fučík)
  9. ČERVNOVÁ NOC (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Píseň o divokém máku. (Růžena Jesenská)