Bílá kněžna

Rudolf Medek

Je ticho v soumraku kdy čis hvězdy sní(J6m) Vzduch modře stříbři se chvěje nad vodami(J6f) V svých těžkých vojích jichž srdce (J6f) jsem vaše v tuto noc boho úsní(J6m) Vstříc hvozdům vycházím kde dlíte ztajeni(J6m) ve slujích řivých kam sví síc (J6f) Jste krásni v hrůze své jež zmdle srdce (J6f) a touhu uko v žíznivém zachvě(J6m) Jste krásni se zraky jež rudou spěží žhnou(J6m) se svitem zeleným jenž cha sem ra(J6f) jste krásni hou svou boho vod a strá(J6f) dárco kvě všech jichž vzdechy chvě mnou(J6m) Jen vám se odhalím svou řízu odestru(J6m) a síc jedi mi zlí ňadra sněž(J6f) lo spou mne ve vzruše něž(J6f) mním v na kráse své že bohům v obět mru(J6m) Mne váš nezra hled ruj ohni(J6m) Jsem chlad jako květ jenž v poupatech svých zmí(J6f) Mráz ledu miluji kdy zim řeka ši(J6f) zrcadlí moji tvář jak přelud vášni(J6m) Hvězd ticho miluji kdy planou no mdlou(J6m) jak zraky vek mých ce čistou hu(J6f) chce ti srdce v svých kouzlech kterých střehu(J6f) jak zla poklady před horoucnos zlou(J6m) Chci mocných tajemství poznati svatou zář(J6m) chci zrak mít dale jenž bleskem v temno vni(J6f) Své srdce nevin jež váš svých se zří(J6f) chci vyrvat z ňader svých svou chladem zmrazit tvář(J6m) bych kněžnou stala se jež sama vo(J6m) kvetou zemi své bůh zpola ble panna(J6f) v nesmrtném mlá svém hvězdami uctíva(J6f) nad jejímž tajemstvím přečis síc bdí(J6m) V hloub noci zele vždy sama sotva stín(J6m) ho la kdys co srdce soumrak sví(J6f) a dum hy stesk z mých očí v šero (J6f) zřím s truchlým neklidem v doubravin mod klín(J6m) své ze tesk v niž tajem žal leh(J6m) jak pod mohylu v hrob vojvoda zrazova(J6f) Je smutna ze Můj voj zlatotka(J6f) pak ží čelo ve vln svých přívalech(J6m) Ó žel Sen tin zrazuje srdce (J6m) Mne samota Žár chy v čele hasne(J6f) Mne ží panenství Lkám dětství moje jas(J6f) že nevrat vstříc jde noci bezhvězd(J6m) Och luz lo Kdys ku von květ(J6m) chladho leknu a jako síc (J6f) tak čis Prsy v nichž nikdy nevznítily(J6f) se prud žádosti by znaly jimi chvěť(J6m) A rty ohni z nichž mléčnou ni ssál(J6m) jen ručej stude Tož buďte pozdraveny(J6f) vy zašlé klenoty Jar úsměv nestřís(J6f) bůh jakýs msti z úst mi rudých navždy vzal(J6m) A léta pozdho mne šeň zamra(J6m) když jasu vzpomenu jenž dar krásy zlatil(J6f) Však oheň tváří mých svou sladkou červeň ztratil(J6f) jak zbled úplněk kdy půlnoc přichá(J6m) Oh nikdy nikdy již se nenavrátím k vám(J6m) vy sluje pravdozvěst v svatých jích skry(J6f) Je znakem hlubokým teď v moje čelo vry(J6f) zname touhy již mar zakrývám(J6m) prsty chvě se jak květných líst sníh(J6m) kdy jimi zatřese poledních trů (J6f) Nad srdcem zamlklým se moc přízrak sklá(J6f) a ústa mi by čerpal vláhy z nich(J6m) v zracích modro hor a hloubku jezer(J6m) jež průsvit jak led hvězdmi roji sví(J6f) kdy pyš váš žeh se na dně jejím vzní(J6f) i hoř nevist kdy vzhoří žárem v ní(J6m) kdy zbí vetřelce svým mečem železným(J6m) můj kníže po jak bůh se k stolci vra(J6f) roda ho pán jenž vraždou vraždu splá(J6f) přes ohně stou výš k oblakům tězným(J6m) V hloub noci zele vždy sama sotva stín(J6m) ho la kdys jak srna dumči(J6f) zřím cud v ňadrech žár co nezkroce zpí(J6f) a toužím přes vrcholy stměných doubravin(J6m) stadických skal kde stín se v polích rozložil(J6m) a na občiny pad kde umlka zpěvy(J6f) bych čela dotkla se v snech vhrouženo jež ne(J6f) o pyš odvaze s níž sen můj zatoužil(J6m) jej vznésti k ňadrům mým jinocha plachého(J6m) jejž znalo srdce již z dob jarních lých kvě(J6f) Chce kněžna mu se vzdáť a sladkost svojich re(J6f) jak poj posily připravit pro ho(J6m) pro syny kníže pak zla roucha tkát(J6m) Ó rozmnoží můj rod a hrdou kr mo(J6f) svá srdce napl kdy ve těz zbroji(J6f) pro pyš jmeno se budou v boje brát(J6m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 22
Celkem veršů: 88
Jamb: 88 (100 %)