K VÝCHODU obrácena okna osamělého(Na)
praskala řeřavá blížícím se požárem dne(Na)
na bledých tvářích vzňala se nádhera krve(Na)
a stoupáním k výši opilé srdce pělo svou píseň(Na)
o slunci a zemi vodách a tajemství ohně(Na)
Slunce Smrtelné utkvělým zrakům Ohnivý prameni žízně(Na)
Nehnuté a v illusi přicházející Nehnuté a v illusi odcházející(Na)
Metající a ztravující stíny Pohrávající s nocí(Na)
Mlčenlivé(Na)
Zda vzpomínáš na onen výkřik nesený věky(Na)
když prvně pohnul se život zmámen tvou září(Na)
a ztrnulý v extasi úžasu na kolenou z noci se zapotácel(Na)
Když tíží úsměvu tvého procitly větry země a duší(Na)
a tisíce etherných křídel zajatých v záři tvých světel(Na)
když bilo v tvé mřížení zvonící strunami harfy neviditelné(Na)
A tichem zvrácených lesů staletími očekávání(Na)
když prvně letěla bolestná píseň toužící vysvobození(Na)
a láskou a žízní tvé dějiny pěla(Na)
zářící Vězniteli(Na)
Uvězněný(Na)
Země Bloudící věky(Na)
Spoutaná suggescí věčného zraku jenž za dne uzavřen září(Na)
se otvírá v nocích a v zelených hloubkách fosforeskuje(Na)
a ztrnulý v neznámém pohnutí zasrší najednou tisíci jisker(Na)
a každé tvé hnutí provází v tanci tvém prostorem světů(Na)
Lodi zakletá v jediném kruhu plavíš se věky(Na)
a hodiny záhadní lodníci mlčenliví(Na)
střeží tvé cizince nesčíslné(Na)
z paluby toužebně do dálek se dívající(Na)
zrádně dumající o osvobození(Na)
věky a věky v jediném kruhu plavíš se věky(Na)
však vlny jež házíš v tisíci kruzích se vlní až k břehům(Na)
nového času(Na)
Vody Zrcadla výší kde staletí hasly obrazy hvězd(Na)
Zrádné jež v tisících polibcích jste líbaly život(Na)
a zajetí země pokryly krásou a v poledních slunce(Na)
byly jste lázní a vínem a tisíckrát zdvižené žárem(Na)
znova a znova se vracely k útěše země(Na)
Z růží a fial a rosy jste utkaly vonný šat jiter(Na)
a lákaly k sobě zraky a blesky(Na)
Básník jenž bloudí po vašich březích(Na)
v závrati vašich žíznivých hlubin(Na)
z vašeho ticha se opijí bolestnou vzpomínkou věků(Na)
kdy dech Nejvyššího se nad vámi vznášel(Na)
a vaše bouře je mu odrazem tvůrčího gesta(Na)
jež letělo od pólu k pólu(Na)
osudné zdvižení ruky Rozsévající(Na)
Neboť ve vašich hlubinách staletí dřímaly obrazy budoucích palem(Na)
ledové vegetace větrů na oknech zajatého(Na)
a dřív nežli na zemi ve vašich vlnách šuměly lesy zvonila jara(Na)
jahody volaly krátkou svou sladkost a vůni šepotem květů(Na)
marné polibky bytostí vřely slzy hořely světlem(Na)
a zaštkaly poslední křeče nenarozených(Na)
Tajemství ohně Osvobozující(Na)
Zářící symbole Všudypřítomného(Na)
Hrdé dechnutí síly Objetí změněné v světlo(Na)
Pnoucí se k výši(Na)
Illuse barev sesutá v jediný požár(Na)
Jazyky zářící nad hlavami svatých(Na)
Zahrady plamenů ukryté v hlubinách věcí(Na)
kvetoucí slávou přechodů z viditelného v neviditelné(Na)
Hle duše silných bloudí v alejích vašich svou láskou(Na)
a jako milostná píseň zvoní jim šepot usmání vašich(Na)
plameny přátele nového větru(Na)
Vítězní ve vás zapalují své pochodně pro soumraky příštího času(Na)
a bolest tisíců tam bloudí a láme vaše krvavé chvící se květy(Na)
a nahýma rukama vytrhává ze žhavé koruny jejich listí jak z růží(Na)
a hází je změněné jak světlo a vůni(Na)
na cestu duší(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
6. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Neslyšitelná píseň krve,
(Růžena Jesenská)
-
Vonné soumraky.
(Otokar Březina)
-
Žeh bílý světla...
(Otokar Březina)
-
Zpěv jitřní
(Rudolf Medek)
-
O Minulá, když smrti věčný passát...
(Otokar Březina)
-
KDYŽ BLEDÝ SVĚTLA PROUD...
(Jan Opolský)
-
BALLADA O SMRTI.
(Růžena Jesenská)
-
OKNO.
(Sigismund Bouška)
-
DĚTI ODVAHY.
(Antonín Sova)
-
FINIS.
(Jan Opolský)