O quam suave!

Xaver Dvořák

Ó chvíle rozkoše! Toť okamžení všech duší tajemného obrození; v obzory dálné dál kam otevírá mé duše zornice, má žhavá víra. Hle, z hloubi věčnosti zří Jej se bráti jak požár ohromný, jenž všecko chvátí; v něm zoufalství tmy v bílé jitro tají a stepi srdcí v ráje rozkvétají. Své srdce otevřte, dnes nebem bude, On roucho zlaté prostře po něm všude a zázrakem své milosti zas zbělí vám duše, které hříchem zatemněly. Své oči zamkněte! Teď v nitro kane vám rosa nebeská – teď nepoznané se blaho v ňadra vaše lávou řítí, teď plamen vyšlehne, vší bytost vznítí! Toť chvíle spojení a sjednocení, a věčnost blažených ta sladčí není; své hlavy skloňte, Bůh se ve vás hostí; ó vzdejte se své lásky šílenosti. Víc nebe nechová a nedá země, své neste štěstí bázlivě a jemně; a ruce oddaně sem k hrudi spněte, ať bezpečně je k věčnu donesete.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

571. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve stínu. (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. SRDCE (Xaver Dvořák)
  3. Agonie touhy. (Otokar Březina)
  4. OB (Rudolf Medek)
  5. V STARÉ KAPLI KLÁŠTERNÍ (Božena Benešová)
  6. Jitrem (Antonín Sova)
  7. Písně svatební. (Milan Fučík)
  8. První lidé. (Augustin Eugen Mužík)
  9. V ekstasi. (Xaver Dvořák)
  10. Hymna Slunci. (Milan Fučík)