Okno rozkřídlené nestejně,

Hermor Lilia

kde v cizím tichu poutník neusíná dlouho. Na vápně domu, matně světlém lunou, ani se nehnou stíny listů kaštanových. Samo listí šeravé a zachoulené tráví noc; jen někde zjasněn lupen. Nehybnost všeho; nehybna i záře. Utlumený hukot jezu, snem sordinovaný slap života. Před zrakem ne tělesným, leč vnitřním, jemné jitření se budí kolkol, vzrušily se podstaty všech listů: to náhlou přítomností její duše, jež přivanula z dalekého spánku.

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

155. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  2. MOTIV Z NORIMBERKA. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. Dóm v noci. (Karel Babánek)
  4. Zapadlou čtvrtí. (Stanislav Kostka Neumann)
  5. 1621. (Josef Václav Sládek)
  6. Skizza z předměstí. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ekloga. X. (Jaroslav Vrchlický)
  8. DŮM SLEPCŮ. (Antonín Klášterský)
  9. Mnoho nocí tísní se na cestách svatebčanů, (Richard Weiner)
  10. NOC V MĚSTĚ. (Karel Babánek)