ČÍSLO 8. Kloním se v před, kloním se v zad,

Karel Hugo Hilar

ČÍSLO 8.
Kloním se v před, kloním se v zad, Kloním se v před, kloním se v zad,
svou křivím líc a nemluvím – Až posléze – to začnu lhát, neb „národ“ svůj chci rozesmát.. (Jak snadno dá se rozesmát!) Čapku jsem zdvih’, čapkou jsem máv’ a úsměšky jim sypal v líc.. už rozvířen byl spitý dav a křičel: – Příteli, buď zdráv! (Ach, výborně já znám svůj dav.) – – A přijde mudrc poctivý, o dobru chce jim vykládat, nabízí krev, chce život svůj za lebky jejich prázdné dát.. jde s úklonem a pozdravem, a tichá láska kráčí s ním.. – Chce učit nás – řve divý dav. Tisíc se zdvihá prázdných hlav.. odpovídají kamením..! – – Kloním se v před, kloním se v zad, blbce na tvářích masku mám.. do jejich prázdných tluku hlav, a refrén: – Příteli, buď zdráv! (Kdo mocněj’ můž’ ten držet dav??!) 20

Kniha Komediantské motivy (1902)
Autor Karel Hugo Hilar