SVŮJ BÍLÝ POLOŽ LOKET...

Otakar Theer

SVŮJ BÍLÝ POLOŽ LOKET...
Svůj bílý polož loket na bílou šíji mou a zahal kol mne všechno jedinou tesknou tmou, bych zřel jen tichý zrak tvůj, v něm zelenavý stín a pod ním volné stopy tvých mladých, hříšných vin; nás nemiluje žádný, ač prosím k Érotu, v tvém srdci však už všechno zná lásky žebrotu, zná marnost objetí, illusi líbání a po ekstasích noci zívání v svítání. Pojď, sednem k posteli a nechme v dáli svět, chci slyšet tebe tiše o něčem vyprávět: jak stalo se, že žije v tvých očích ještě stín a pod ním bolné stopy tvých mladých hříšných vin. 26