OČI

Otakar Theer

OČI
Ty oči modré, andělské a jasné jak pramen čisté, hluboké jak tůně, to tělo bílé plné dívčí vůně teď ve svých loktech držím, břímě slastné. Kdys políbit jsem nesměl divukrásné jí oči. Dnes však o polibek stůně. Dnes horečka se chvěje v jejím lůně, a v náručí mém, zdá se, vášní zhasne. Dnes marně hledám stopy čistých zraků. Jsou zlé a kalné jako oči draků a rozkoš v nich se divým vírem točí... Tu mezi dvojím políbením ťal mne rmut krutý, divý (pokání to žalné), že v rozkoš zasvětil jsem tyto oči. 29