DEJ MI SVÝCH ÚST

Otakar Theer

Dej mi svých úst, ó, mladá a chtivá, ty, štíhlá jak proutek, ty, lichotivá, ty, oheň a víno, ty – zkáza i vzrůst – Dej mi svých úst! Horce a mdle žhne to z tvé pleti. Prs tvůj v mé dlani klesá a letí. Ó, větrná jízdo bez sedel, uzd! Dej mi svých úst! Neříkej: ne. Neříkej: ano. Čím jsou nám druzí? Noc je. Čím ráno? Tělo nechť v tělo cítíme růst! Dej mi svých úst!

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

163. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLI. Když se kolem ohně (Adolf Heyduk)
  2. ***   – A zas jako dříve. Drápy. Vztek. (Lev Blatný)
  3. Zlá příčina (Adolf Heyduk)
  4. V Budapešti líp. (Adolf Heyduk)
  5. Volení. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  6. O jak jsem nahrblý juž. (Josef Holý)
  7. Opatrně! (Adolf Heyduk)
  8. 437. Když tu toho noha moje nechá, (Jan Kollár)
  9. Geniovi. (František Táborský)
  10. VIDĚNÍ (Otokar Fischer)