DEJ MI SVÝCH ÚST

Otakar Theer

DEJ MI SVÝCH ÚST
Dej mi svých úst, ó, mladá a chtivá, ty, štíhlá jak proutek, ty, lichotivá, ty, oheň a víno, ty – zkáza i vzrůst – Dej mi svých úst! Horce a mdle žhne to z tvé pleti. Prs tvůj v mé dlani klesá a letí. Ó, větrná jízdo bez sedel, uzd! Dej mi svých úst! Neříkej: ne. Neříkej: ano. Čím jsou nám druzí? Noc je. Čím ráno? Tělo nechť v tělo cítíme růst! Dej mi svých úst! 59