ZAVŘETE NAŠE DVORCE...

Otakar Theer

ZAVŘETE NAŠE DVORCE...
Zavřete naše dvorce, zavřete petlicí, a nechte nás zde žíti, ach nechte, samotné, když bouře rozhučí se v noci nad krajem, my budem tady jen v svých jizbách tiše lkát. Již dlouho na koních jsme v slunci nejeli, již dlouho nikoho jsme v polích nezřeli, tak slabí byli jsme, že smíchy milenek nás večer do lesů nevylákaly. Již není o čem snít, již hvězdy nevyjdou, a vyjdou-li, my přece nebudem jich zřít, jen srdce zacuká, když slunce zapadne, a opět zacuká při prvních zábřescích. 17
Básně v knize Básnická pozůstalost:
  1. NAVRATITELKA
  2. KDYŽ VEČERY DNŮ MARNÝCH...
  3. ZAVŘETE NAŠE DVORCE...
  4. LÉTO V ZLATĚ
  5. IMPROVISUJE...
  6. NÁVŠTĚVA
  7. TROCHU ŽENY
  8. V TOM ŠERU POCHMURNÉM...
  9. TAK DROBNÁ...
  10. JE SMUTNÉ DOPOLEDNE...
  11. SVŮJ BÍLÝ POLOŽ LOKET...
  12. NA BÍLÝCH PODUŠKÁCH...
  13. MASKY
  14. OČI
  15. OSTRUHY
  16. ŘEKA
  17. PÍSEŇ NÁVRATU
  18. ZÁZRAKY
  19. ÚNOROVÝ DEN
  20. VERŠE PŘILOŽENÉ KE KVĚTINÁM
  21. BALLADA O NEJISTÉ BUDOUCNOSTI
  22. PROSBA
  23. JEL SMUTNOU KRAJINOU...
  24. LISTY Z DENÍKU
  25. KVĚTNOVÝ POZDRAV
  26. Ó LÁSKO
  27. ROZCHOD
  28. PODZIMNÍ NÁLADA
  29. VZPOMÍNKA NA SLOVÁCKO
  30. NA SVATEBNÍ KYTICI
  31. LISTOPAD
  32. TÉ, KTERÁ S VLÍDNÝM ÚSMĚVEM
  33. SIVÉ OČI USMÁLY SE
  34. JSOU DNI
  35. JDI, DRSNÝ POUTNÍKU
  36. DEJ MI SVÝCH ÚST
  37. TVŮJ OBRÁZEK
  38. DOPOSUD NEVÍŠ
  39. VÍM, ŽE JSI MNE KLAMALA
  40. KVĚTY
  41. RANNÍ ROZHOVOR
  42. POLEDNE RÁJE
  43. ZA MRTVÝMI
  44. KMOTRA SMRT