ZA MRTVÝMI

Otakar Theer

ZA MRTVÝMI
Památce Jarouše Nováka
Již nikdy nezapějete, zvony, již nikdy nezazvoníte, písně, nikdy již, tím bezemračným hlasem, v němž radost dřív z našich, smavá, vzlétala prsou k slunci blíž. V roj nedočkavých budoucích lásek, v třesk plnozvuký zítřejších číší, všechněm z nás, jak tichý stesk a výčitka tichá – nám živým – těch, kdo dožili, vzlykne lkavý hlas. 66