Návrat.

Viktor Dyk

Návrat. (Jubilejní.)
„Poodstup, synu; muž, jenž tamo jde, je špatně zapsán nahoře. Okamžik, synu. Posečkáme zde. – – Neznal se k pravé pokoře. Čas bouřlivý a nejistý to byl, je jeho příběh nějak zmotaný, Můj synáčku, jen hlavu svoji schyl: kde soudí vrchnost, nesuď poddaný. Já před léty ho znával jedenkrát, však bude líp, když pozapomenu. Nechodí nikdo na besedu rád s internovaným v Brixenu. Je bledý, chor; zrak příliš ostrý dřív je zakalený nemocí. Buď hříšníkovi Pánbů milostiv a císaři spěj k pomoci!“ 1906.
23