MÍNĚNÍ DĚDEČKOVO

Viktor Dyk

Pole je pusté, pole je holé. A nad ním krouží havrani. Tam pod Ruzyní v skrytém dole, tam tábořili cikáni. Zlodějská rota, Jakub reptá na zhaslý oheň hledící. Dědeček Tomšů jen se zeptá: K čemu jsou u nás četníci? Jakub se čertí: Chlapi čistí, hrát, žebrat, jen se toulati. A Tomšů dodá se závistí: „A daně k tomu neplatí.“ „Bez cíle takto chodit světem, to moh’ by leckdo dopřát si!“ Dí Tomšů: „To se líbí dětem; však starým pro zlost tuláci!“ „Je pravda, doma dřít se nutno. Vděk obce platen nemnoho.“ Dí Tomšů: „Je tu často smutno, Dřeš se a nevíš pro koho!“ „Cikáni než my na tom lépe, rodí se s prsty dlouhými.“ Dědeček zimou jen se klepe. Zří – v zlobě? v touze? – za nimi.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby