ŠVÁBY JSEM TLOUKL V NOCI
Šváby jsem tloukl v noci
a štěnice;
lezly jich s velkou mocí
tisíce.
Zimnicí se chvěly stěny,
dala jen svit uděšený
svíce.
Byli tak slepi, syti
a vznešení.
Pavouk se schoval v síti
v zděšení.
Myši, proč jsi se tak lekla,
pověz, je to slota z pekla,
není?
Princezny přišlápnuté
v svém ornátu
splasklé své břicho duté
z šarlatu
slavně nesly na výsosti
jako na posměch vší zlosti
katů.
59
Hnusní, pekelní svatí
a světice
chtěli mě odsud štváti
z věznice;
jako hnát mrtvoly z putny
z plechu čouhal pahýl smutný
svíce.
Z výsostí temné krásy,
leč potají –
přihlížel Satan asi
k mumraji.
Teskno jest, ach, noci, noci,
nech snít choré o pomoci
v ráji!
60