Jako každý řádný básník(T4f)
jenž je synem svojí doby(T4f)
tak také já mám prý míti(T4f)
poetou bych slouti mohl(T4f)
svojí duše království(T4m)
křišťálový palác snění(T4f)
se zahradou bílých tužeb(T4f)
a s hradbami šedých smutků(T4f)
s jejichž věží velké vlají(T4f)
ve kraj černé prapory(T4m)
A za palácem tím kdesi(T4f)
vypínat prý má se k nebi(T4f)
tichá hora Osamění(T4f)
zcela jak to popisují(T4f)
jiných říší vladaři(T4m)
ve svých čárokrásných písních(T4f)
v jejichž slokách zmínka bývá(T4f)
též vzpomínek o labutích(T4f)
které zvolna tiše plují(T4f)
zapomnění jezerem(T4m)
V komnatě pak nejkrásnější(T4f)
kterou v paláci svém měl bych(T4f)
připravenu abych vítal(T4f)
ve zdech jejích vykládaných(T4f)
ryzích citů svojich zlatem(T4f)
duše svojí princeznu(T4m)
stál by prestol mojí pýchy(T4f)
s něhož bych se oknem díval(T4f)
aniž hnul bych brvou oka(T4f)
i když barbarů zlých horda(T4f)
řada denních strastí žití(T4f)
vtrhla by v mé království(T4m)
by zahradu vyplenila(T4f)
pošlapala její květy(T4f)
počala rozbíjet palác(T4f)
kamením svých tvrdých slov(T4m)
Ano tak vše míti musí(T4f)
moderně prý zařízeno(T4f)
dnešní poet dosíci li(T4f)
touží světa potlesku(T4m)
Já jsem skromnější k své škodě(T4f)
ze všech krás zde vypočtených(T4f)
nic jsem nevzal do svých veršů(T4f)
a ze slávy starých králů(T4f)
jichž těla tlí v temných kryptách(T4f)
jedno pouze jsem si vybral(T4f)
blázna jejich dvorního(T4m)
Kdo je šaškem tím Můj humor(T4f)
Je to trochu divný chlapík(T4f)
potomek těch dobrých bláznů(T4f)
kteří v starých tragoediích(T4f)
smáli se svým pánům v oči(T4f)
a v symbolech šeptali jim(T4f)
do uší své pokyny(T4m)
Skáče zvoní rolničkami(T4f)
zpívá výská a se směje(T4f)
až mu slzy z očí tekou(T4f)
a to vše jen aby vyhnal(T4f)
těžké chmury z mojí mysli(T4f)
na tisíc mil do světa(T4m)
A když k teskné mellodii(T4f)
někdy svoji lyru ladím(T4f)
abych zapěl o svém smutku(T4f)
duším se svou zpřízněným(T4m)
přes prsty mne šašek klepne(T4f)
a vyzáblou svojí rukou(T4f)
sám přejede struny lyry(T4f)
která se pak písní jinou(T4f)
než jaká mi v mysli zněla(T4f)
zcela jinou rozzvučí(T4m)
Kdykoliv se s ním chci příti(T4f)
má li k takým žertům právo(T4f)
počne se mi vyšklebovat(T4f)
s tváří s jakou asi radí(T4f)
žáku čert v Göthově Faustu(T4f)
A div já pán bláznu svému(T4f)
v hádce pak vždy ustoupím(T4m)
Přesvědčí mne svými slovy(T4f)
porazí mne ostrým vtipem(T4f)
Nechoď mezi lidi pane(T4f)
s pravdou na rtech na hlavě li(T4f)
svojí nemáš čapku blázna(T4f)
Mně spíš pravda promine se(T4f)
právě proto že jsem blázen(T4f)
ale ty se chraň můj pane(T4f)
písničku svou tesknou pěti(T4f)
někde vážně v shromáždění(T4f)
nechceš li svou smělost pykat(T4f)
Pohleď jen čím chceš se krýti(T4f)
Citu pouhou pavučinou(T4f)
Nevíš výsměchu že střela(T4f)
snadno tak slabý štít protkne(T4f)
Stydíš se již Nuže slyš mne(T4f)
satyry vem na se krunýř(T4f)
do ruky ostnité důtky(T4f)
a tak teprv vykroč ven(T4m)
A já nejsem více vládcem(T4f)
veršů svých a jejich rýmů(T4f)
které řadí se dle noty(T4f)
již jim šašek udává(T4m)
Slzu halí v roucho smíchu(T4f)
o krvi jež z srdce tryská(T4f)
namluvit se světu snaží(T4f)
že to víno rozmaru(T4m)
a z historie mých žalů(T4f)
šibeniční tká si šprýmy(T4f)
jak to úkolem je šašků(T4f)
kteří mají svoje panstvo(T4f)
lží svých grimas ošidit(T4m)
Ale někdy žertů můstek(T4f)
jejž mé duši blázen staví(T4f)
přes řečiště denních strastí(T4f)
přece mraky zastíní(T4m)
a pak dobrák šašek zmlkne(T4f)
úsměv z jeho tváře zmizí(T4f)
a jak by jej byl pán spráskal(T4f)
v koutek někam zaleze(T4m)
a mé verše nezkalené(T4f)
vynuceným jeho smíchem(T4f)
jasně se pak rozezvučí(T4f)
ryzím citu pramenem(T4m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
10 |
| Celkem veršů: |
121 |
| Trochej: |
121
(100 %)
|