ZDA VĚŘIT SMÍM?

Petr Fingal

Zda věřit smím, že jaro se mi vrací a vřelá krev zas v žilách kolotá? Já zvykl si už s tupou resignací snášeti denní nudu života a smát se cynicky, když o žen duši se v společnosti vážně hovoří. Tu náhle nitro mé Váš vlídný pohled vzruší a z duše znavené se touha vynoří, smět brvy hedvábné zlíbati Vašich zraků, jež vlahým teplem svým a silou záře tklivé by spásou mohly být bludnému srdce vraku a rány zcelit mu jak koupel vody živé. Ó rcete, splní-li se touha moje vřelá či pochovat-li mám ji k bláhovým svým snům, by duše vtáhla se, nadějí rozechvělá, zas v smutku ulitu, jako plž ve svůj dům!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

334. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Procházkou. (Adolf Brabec)
  2. PŘEDTUCHY. (Emanuel z Čenkova)
  3. APOSTROFA (Antonín Sova)
  4. TERCINY KE CHVÁLE MINULÝCH DNÍ (Božena Benešová)
  5. Píseň nemocné. (Adolf Brabec)
  6. VII. VZPOMÍNKY. (Josef Kuchař)
  7. CHYBUJEŠ. (Josef Lukavský)
  8. KVĚT A PLOD (Jaroslav Vrchlický)
  9. Své ženě. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SENOSEČ. (Emanuel z Čenkova)