I. Vsi, pole, lesy, věže měst,

Karel Babánek

Vsi, pole, lesy, věže měst, je cesta ještě daleká – Jdu, nevím kam, jdu prachem cest, mě nikdo, nikdo nečeká. Měst věže, lesy, pole, vsi – se mnou teď nikdo nechodí. Když odcházím, ve vsích jen psi mě štěkotem svým provodí. Podzimní mlhy, suchý list, nad hlavou šedá oblaka. Do svých se vrací vrány hnízd – kdo pohostí dnes tuláka?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

221. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. ,Jeď!‘ – „Kam?“ – ,Kam chceš, jen z města ven! (Jan Neruda)
  2. PÍSNIČKA SENTIMENTÁLNÍHO PYTLÁKA (Arnošt Ráž)
  3. Črta z výletu. (Alois Škampa)
  4. PADAJÍCÍ KVĚTY. (František Soldan)
  5. neunikneš (Stanislav Kostka Neumann)
  6. V zátiší. (Emanuel z Čenkova)
  7. Z villegiatur. (Antonín Sova)
  8. II. Suchopar pravdy. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Srdce mi plápolá, zrak do kraje hroužím, (Josef Holý)
  10. XIV. Jeřáb nad hrobem. (František Zavřel)