XIX. Dešť od rána se řinul,

Karel Babánek

XIX.
Dešť od rána se řinul, Dešť od rána se řinul,
 a v tělo mrazilo, a srdce, moje srdce nesměle toužilo. Po teplé jizbě malé, laskavých pohledech dvou věrných, dobrých očí v chladnoucích večerech. Po míjejících klidně v starostech drobných dnech, při matném světle lampy sousedských hovorech. Dešť do večera padal, a v duši mrazilo. Ve vsích už rozsvítili – a srdce toužilo. 23

Kniha Písně tuláka (1902)
Autor Karel Babánek