XIV. Co bylo ve mně, vášní prudký žár

Antonín Macek

XIV.
Co bylo ve mně, vášní prudký žár Co bylo ve mně, vášní prudký žár
 v rozmachu prvním často zakrsalo, co duhovými barvami kdys hrálo s večera chladem čeká zhyn a zmar. Kdys třásl jsem se, když mne ženy čar, vášnivé objetí v ráz upoutalo: – Ó odvrať pokušení! – srdce lkalo a dej mi, Pane, rozkoš bílých jar! Je třeba člověku, by pěstil v sobě květiny krásné, které žhavě kvetou, nechť jedinkráte zaskví se v své zdobě. Ó srdce zastrašené bázní kletou, jež jsi i krásu silné vášně znalo, proč jsi ty žhavé květy vytrhalo? 40

Kniha Velký mír (1918)
Autor Antonín Macek