XXXII. (II. sonet Shakespearův.)

Antonín Macek

XXXII.
(II. sonet Shakespearův.)
Když čtyřicet zim budeš, drahý, žít, na čistém čele vrásky vyryjí se a divů plný krásy tvojí třpyt jak šat pak bude, když již obnosí se. A zeptá-li se tě pak někdo z lidí, kde mládí tvého zářná krása jest, jíž v očích vpadlých nikdo neuvidí, toť hanba bude, malá tobě čest! Jak jinak by však tobě pýchou bylo smět říci: „V dítěti mém krásy čar je mládí mého, jež v něm zazářilo!“ Toť v kráse jeho mládí tvého žár! Sám zmlazen budeš, i když budeš stár, sám chladný, budeš cítit krve žár. 58

Kniha Velký mír (1918)
Autor Antonín Macek